Časový test je termín používaný především v oblasti daní a investic. Představuje zákonem stanovenou minimální dobu, po kterou musí fyzická osoba vlastnit určitý majetek, aby byl její příjem z prodeje tohoto majetku osvobozen od daně z příjmů. Hlavním účelem časového testu je motivovat k dlouhodobému držení investic a omezit krátkodobé spekulace na trhu. V praxi se tento princip uplatňuje zejména při prodeji cenných papírů, jako jsou akcie či podílové listy, a při prodeji nemovitostí, které nesloužily k vlastnímu bydlení.
Konkrétní délka časového testu se liší podle druhu majetku. U cenných papírů (akcie, podílové fondy, ETF) činí tato lhůta v České republice tři roky. U nemovitostí došlo ke změně: pro nemovitosti nabyté do konce roku 2020 platí pětiletý časový test, zatímco u nemovitostí pořízených od roku 2021 a později se lhůta prodloužila na deset let. Splnění časového testu tak může investorům a vlastníkům nemovitostí ušetřit značné finanční prostředky na daních, a je proto důležitým faktorem při plánování prodeje majetku.